Reportáž ITT Tour 2008

22. – 24.8. 2008

Tak já nevím, jestli je momentálně ta nejpříhodnější chvíle, abych sepsal všechno kolem ITT 2008. Po návratu ze zkoušky kapely mám sedmičku v palici a osmý před sebou na stole, ale co už, třeba budu po těch škopcích vtipnej? Dceru jsem udal tchýni, žena leží unavená dlouhodobým zneužíváním v ložnici a čeká potenciální návštěvu novomanžela, no prostě optimální situace ke zhodnocení uplynulého víkendu?

Zaplaťpánbůh je to teprve chvilka a ještě si něco pamatuju. Některý sekce zvláště sobotního večírku mám notně vypatlaný primalexem, ale díky paní Aťasové (fotodokundamentace) a pana Aťase (odvod do ubikací), mám možnost veškeré postřehy utřídit a předat široké motorkářské obci.

Takže... Páteční odpoledne v práci bylo k neudejchání. Těšil jsem se jako malé robě, náhradní tričko a ponožky již týden zabalené v kufříku se sluníčkem a motorku naleštěnou ještě ze svatby přichystanou ke startu na dvoře – to abych se nezdržoval vytahováním z garáže. Rýpaly podpořím přiznáním, že kryt výfuku jsem od minulého ITT nenamontoval. Ze Znojma jsem vyrazil po čtvrté, ukecajíc šéfa, že pořádáním životně důležité akce a setrváním v práci bych ohrozil národní bezpečnost. Cílem byl kemp u Telče, modrým už známý z motopokec srazu. Zde je nutno podotknout, že majitel kempu je zcela standardní běloch a zde mu musím všemi končetinami poděkovat, bo vzhledem k ZÁVAZNĚ objednaným 60 místům a přijedšivším cca 40 lidem nedržkoval a dokonce mi ráno poděkoval, že jsme byli výborná skupina, která nedělala bordel a vše zaplatila... To mi indikuje myšlénku, že tam odstartuju ITT i příští rok... Tím se nezávazně deleguji opět do role hňupa, který věnuje svůj čas a peníze k potěše svých kamarádů... Mě to prostě baví, co už nadělám ?

Wena Skupinka motorkářů Sketchy

Konec keců... V pátek se začalo sjíždět osazenstvo... Krapet se zdála terasa hospody malá, ale ve finále, při doplnění židlí ze širokého okolí, se všichni vměstnali bez výraznějších problémů a jali se věnovat standardním činnostem... Jídlu, nealkoholickým nápojům, debatám o možných trasách závodu, volbě směsi gum, případně v kolik ráno vstát, jestli vůbec vstát, jestli vůbec jít spát a podobně. Naštěstí paní servírka neměla v hlavě vymeteno a tak to utla v 11 a dala tím jasný impuls závodníkům odsunout se do hajan, někteří to nepochopili a usádlili se na zahrádce, maskujíc svoje setrvání v prostoru nutností přivítat sqwadru žena+žena+pes. Ano čtete správně. Tímto bych chtěl vyzdvihnout sestavu Zega Luciaska a Ája, kteří vzali svoje přihlášení na akci skutečně vážně (na rozdíl od jiných) a ač znaveny a zmordovány, vsedli do vozu a na ITT přijely !!! hodnocení A1 !!! No přijely naštěstí včas, než jsem se stihl sundat a zabezpečit jim ubytování – jako na sviňu byl volnej jen čtyřlůžák se dvěma chlapama, ale děvčata to nějak skously, a psádě to bylo jedno.

První piva v prním kempu Wena s přítelkyní Čenda a Belf Čenda s Belfem Zahrádka večer Posádka HD a Jawy Mechanik Milan s přítelkyní Zahrádka večer

Sobotní ráno – optimální. Veškeré výhružky zkouřených meteorologů prošly mimo ubikace v průběhu noci a tak jsme se probudili ne sice do extra slunečného, ale ne-deštivého rána. Sám jsem byl zděšen z faktu, že většina frekventantů optimalizovala svoje elektronické budiče na předem stanovenou časovou hodnotu a začali se tak kolem půl deváté trousit směr knajpa. Tam, opět k mému překvapení se dělo vše, co bylo slíbeno. Ham and eggs, kávičky, čajíčky, pochutiny, různá mrtvá zvířata ve všelijakém zpracování, prostě vše bylo OK. Na devátou byl naplánován start a světe div se, také se tak cca stalo... To už začalo být podezřelý, páč nikdy se to tak dobře nevyvíjelo.

Spící závodníci Bludevil, Zegga, Luciaška Ranní hygiena Bergr a Kytička

Dle itineráře bylo nutno podrobit piloty zkoušce na alkohol. Pro ty, co čekali dejchání do trubiček, či pochybných kauflandových elektronických udělátek, bylo asi překvapením, že jsem všechny začal, pomocí testových otázek, zkoušet na znalosti, přímo spjaté s alkoholem v jakékoliv podobě... Nejen pro zkušené matadory předchozích ročníků to bylo docela překvapení. Otázky byly různé, lehké i těžké a nejeden mobil se zavařil při sosání dat ze světoznámých serverů. Nicméně ať byla odpověď správná, či špatná (30 minut navrch), posádky startovaly plynule a v podstatě během hodiny byli všichni fuč. Nedivím se, trasa byla lákavá a zajímavá (někteří mě za ni titulovali i vskutku obhroublými výrazy) a tak všichni nakopli stroje a zmizeli v nedohlednu. Tu bych chtěl zmínit i novotu, kterou bych nechtěl vzíti za vzor do dalších ročníků, ale někteří přátelé motorkáři vyrazili na trasu ITT autem... Nutno kvitovat s povděkem, že to vzali zodpovědně a v případě nemožnosti startovat na stroji jednostopém, účastnili se autmo... Budiž to trnem v oku těch, kteří bez omluvy nepřijeli, tušíc špatné počasí.

Kytička dlabe Snídaně: Zegga a Luciaska Boš Zahrádka ráno Snídaně: Rod a Anitchka Rozdávání itinerářů Číkus a Sketchy

Jako téměř poslední vyrážela sestava HD+JW. Tato volba se později ukázala jako nešťastná, bo sestavit dvojici disgrafiků na strojích o celkovém výkonu cca 13 koní slibovalo nejednu potíž v cíli, což se později ukázalo jako obava vcelku oprávněná. Jako poslední neodjížděl zcela výjimečně pořadatel, ale startovní kolonu uzavíral již mimo soutěž ostravský chachar, jemuž tímto veřejně děkuji nejen za to, že se s námi přijel pobavit, ale že poskytl i svojí sqwaf k účelům ryze fotograficky dokumentačním... No byla radost to sledovat.

mAra Toník Belfovi v restauraci Radost

Ke trase ITT se asi vyjadřovat nemůžu, bo sem ji nejel a musím se omluvit za nějaké drobné nedostatky. Letos jsem na to neměl tolik času, bo sem se nějak ženil a malinko jsem něco nepodchytil... Příští rok se zavazuji polepšiti se a naslouchati rad účastníků ohledně stravy a jednotlivých kontrol. Prostě si ten strom pojedu změřit a v hospodě si zkusím dát alespoň ten smažák, abych zjistil, že několik set centimetrů není žádná míra a na jídlo lze čekat řádově i hodiny. Fakt sorry, to sem neušéfoval a omlouvám se. Nicméně doufám, že tyto prkotiny vám nezkazily náladu a trasa tímto nebyla hodnocena jako nezáživná a podprůměrně vymyšlená... Tímto si sypu popele na hlavu a slibuju, že vás příští rok do toho kostelíka třeba fakt pošlu!

Měření stromu Číkus u stromu V restauraci ve Veverských Knínicích Kostel na Ostrově

Tím, že start byl letos organizován vskutku rychle a poslední závodníci odjeli již před jedenáctou, stalo se, že jsem v cílovém kempu byl již před dvanáctou. Z hlediska časového to sice bylo úžasné, ale z hlediska počtu potenciálně vypitých piv do příjezdu prvního závodníka... nic moc... Cca ve dvě jsem musel přejít na limonádu, bo bych se asi vyhlášení nedožil. Takže jsem pěkně nachystal sál a ceny, v klidu se vykoupal, převlékl do oděvu důstojného a jal se čekat na prví přijedšivší. Těmi nebyli samotní účastníci ITT, ale hafo sobotoúčastníků, kterýmžto děkuji, že se na nás přijeli podívat, vypomohli v náročných činnostech, spojených s cílovými úkoly, a v neposlední řadě také s odběrem nadprůměrného počtu ITT triček.

Mrs Aťasová a její ČZ/Cagiva Roadster Návštěva nezávodníků Čekání na závodníky

A již začaly chodit první SMS z předposlední kontroly. Hned mi bylo jasné, ŽE WENA OPĚT NEZÁVODÍ !!! Ten kluk je vážně postrach, pro příští ročník mu asi propíchnu gumu, aby to pro zbytek startovního pole bylo aspoň trochu zajímavý. Fakt zas přijel jako první, měl vše splněno a navíc houpl do bazénu i se svojí slečnou, čímž zcela vyřídil konkurenci a zajistil si již třetí "bednu" v řadě. A tak se přijíždělo... skákalo do bazénu... Odpovídalo na kvízové otázky... horečně sčítalo a odečítalo... Prostě závěr jak má být.

Wena v cíli Wena po bazénu Anders v cíli Anders po bazénu Milan v cíli Rod a Sketchy v cíli Čenda zapisuje výsledné časy do itinerářů Čenda zapisuje výsledné časy do itinerářů Čenda zapisuje výsledné časy do itinerářů Zip a Ema u bazénu Čenda

Někteří účastníci měli kapánek problémy s dojezdem... Někteří méně, jiní více, ale naštěstí to nikdo neodnesl zdravím, a tak jsme cca k večeru mohli konstatovat, že až na dvě duše jsme komplet. Mára s Toníkem již během odpoledne avizovali, že sem jim to tak líbí, že si to dají komplet cvajmal a nemáme je čekat před jedenáctou, tak jsme se vrhli na guláš, pivo a ostatní lihoviny, kteréžto bar nabízel... Jelikož jsem pořadatel, jaký má být, plnil jsem i zvláštní přání... Vzhledem k zavřené kuchyni to bylo lehce obtížnější, ale Anitchka svůj řízek přeci jenom dostala. Čas plynul a nejeden hlas mne urgoval k vyhlášení výsledků. Sice jsem odolával, ale s blížící se 23 hodinou jsem pochopil, že HD není žádnej sporťák a v kombinaci s Jawou a orientačním nesmyslem pilotů nemůžu čekat žádný zázraky. Tak jsem to v 11 vyhlásil.

Bouchnutá GS500F Pavel a jeho GT ležící Zip a Ema Anitchka si vyhádala řízek Připravené ceny Číkus a Tygřík Bergr Zip a Ema Rod líbající Čendu

Celkové výsledky najdete taktéž v této reportáži, ale nutno podotknout, že, jak praví litera ITT, nejsou důležité. Vyhrál Wena, pak byl Sketchy a Rod, vyhlásil jsem i ženskou kategorii, dokonce se premierově nelosovala duplicitní výhra prvního, ale byla přidělna smolař(ce) ITT, ale to není až tak v kurzu. Hlavní je, že se (doufám) všichni bavili, v noci se dokonce hrál volejbal, čekajíc na bludičky, bylo co pít i jíst a opozdilci nakonec v pořádku přijeli a přebrali trofej pro Bludičku roku včetně speciální ceny (urychlovač – to sem sakra sháněl celej den)

Noční Volleyball Noční Volleyball Wena, Mája a Čenda Sketchy Rod Ceny pro bludičku Toník a mAra Toník a mAra

Vyhlášení bylo v 23.00... Pak jsem zrušil embargo kořalek, do mne nalévaných vděčnými závodníky, čímž jsem byl v cca. 00.30 poklizenej... Nějaký zprávy mám, ale předpokládám, že to jsou jen fámy s účelem zdiskreditovat pořadatele... Rozhodně nevím o tom, že by mě někdo musel odvést spát (díky Aťas) a už vůbec ne, že bych někomu sežral párky (díky Mrs. Aťasová) a o nočním výletu Toníka ze tří metrů rovno dolů jsem se dověděl až od spolunocležnic ráno, čili v pořádku, to už šlo mimo mě. O tom, co se dělo v ostatních ubikacích ani nemluvím...

Rod Anitchka a Číkus Tygřík a Rod

Snad jediným kulturním zpestřením večera bylo vystoupení lesbického dua "Carmen", snad takovýchto světlých okamžiků bude v dalším ročníku více, bo dosud jsme viděli občas jen nějaků tu holů řiť.

Lesbické duo Carmen Lesbické duo Carmen Lesbické duo Carmen Prdele Prdele

Ráno bylo jako vždy úžasné... Nevím proč, ale oni nás tam na Pohádce asi mají fakt rádi... Česnečka byla naprosto úžasná a na místě..., čajík, debrecinky, prostě co by si člověk mohl víc přát... Pomalu se všichni probírali, sdělovali si útržky z minulého večera, některé jsme pravda až do odjezdu neviděli (opět HD+JW), ale třeba taková Alenka se s odjezdem oproti minulýmu roku polepšila asi o 4 hodiny a 1 promile. Vzhledem k čarokrásné okolní krajině si někteří vejlet protáhli a to nejen za účelem návštěvy historických budov, ale i pro doplňkové motoristické sporty...

Pohled na kemp Pohled na kemp ˇAja Alenka Bergr a Kytička Zegga Číkus a Rod Bludevil PavelGT Wena a Ája (pes) Vranovský zámek Anitchka, Číkus, Sketchy, Rod Vstup do zámku Sharp

Závěrem. Děkuji všem, kteří přijeli. Myslím to skutečně vážně. Všichni, kteří tam byli, a poslouchali mé nekončící litánie, a smířili se s výší startovného, ví, o čem hovořím. Děkuji. Ti co nepřijeli, mohou dle mého názoru pouze litovat. Počasí navzdory předpovědi docela vyšlo a celá akce tak splnila, alespoň moje, očekávání. Ač to letos s odpadlíky bylo skutečně na pováženou, neodradilo mě to! Ať si mamka slzy utírá... Však to znáte... prostě ITT bude zas, ať mě to třeba zruinuje. A jelikož jsem od vás celý víkend cítil podporu, nic mne od příštího ročníku neodradí

Číkus, Rod a Bludevil Prdel: Čenda Prdel: Rod Prdel: Sketchy Prdel: Číkus Prdel: Alenka Prdele: Číkus, Rod, Sketchy Kulometčík Rod Prdele: GSXF a ZZR

Takže těším se na všechny opět příští rok a to zasejc 3. kompletní víkend v srpnu, tedy 21. – 23. 8. 2009

Čus Čeník